MEDVĚDÍ ČESNEK

Latinský název: Allium ursinum  (Allium: latinské jméno pro česnek, které použil již Plinius; ursinum: latinsky medvědí)
Medvědí česnek je vytrvalá léčivá bylina s podzemní 4-6 cm dlouhou cibulí. Cibule je podlouhlá 1-2 cm tlustá s bělavými až žlutavými obalovými šupinami. Nadzemní část rostliny je 15-40cm vysoká s přízemními nejčastěji dvěma až třemi velkými a podlouhlými listy (10-20 cm dlouhé a 2-5 cm široké). Celá rostlina je zakončena květenstvím a tobolkou, což je plod. Květy (6-20ks) jsou malé, korunní lístky bílé, drobné a jsou uspořádány do květenství – lichookolík (stažený šroubel), který je polokulovitý, celkem řídký.

Výskyt medvědího česneku

Nejčastěji jej najdete ve vlhčích, spíše stinných místech. Kde vytváří typické a někdy velmi bohaté porosty. Vyskytuje se tedy nejčastěji v lužních a listnatých lesích, kolem potoků, na úpatích svahů. Roste na vlhkých, písčitohlinitých až jílovitých půdách.
Často je také pěstován jako okrasná rostlina v zahradách a parcích. Najít ho můžete i v Praze – například v Divoké Šárce či u Hladové zdi. Další lokality jsou zveřejněny v příspěvku: Kde roste medvědí česnek?

Druhy medvědího česneku

Na našem území se rozlišuje výskyt dvou poddruhů: česnek medvědí pravý a ukrajinský. Česnek medvědí pravý se vyskytuje roztroušeně ve východních Čechách a na Moravě, zato chybí v západních a jižních Čechách. Česnek medvědí ukrajinský se vyskytuje povětšinou na Moravě a v Čechách ho najdeme pouze vzácně ve východní části. Česnek medvědí pravý a Česnek medvědí ukrajinský se od sebe odlišují květní stopkou, která má buď bradavky (pravý) nebo je hladká (ukrajinský).

Kdy roste a co sbírat?

Česnek medvědí se řadí mezi tzv. jarní efemeroidy – vytrvalé rostliny, které vyrůstají časně na jaře ještě před olistěním stromů. Vykvétají a zaplodí a jejich nadzemní část záhy odumírá a v létě již není patrná. Takto využijí dostatku světla, který je v lesích před olistěním. V době květu vytváří porosty česneku medvědího bujnou vegetaci a návštěvníka lesa upoutá silná typická česneková vůně. Ke konci května pak medvědí česnek začíná kvést a jeho životadárná síla se pomalu vytrácí. Listy česneku po odkvětu rychle vadnou a vytváří se tak prostor pro další rostliny lesa.
V teplejších lokalitách začíná růst již ke konci února! Doba růstu česneku se uvádí 4. 5. 6. a 7. měsíc. Záleží tedy hodně na lokalitě. Každý, kdo si již své místo s výskytem této léčivé byliny našel, určitě nepromešká.

Sbírají se především listy.

Upozornění: I když není česnek medvědí ohroženou nebo chráněnou rostlinou, je potřeba upozornit na možnost porušení zákonných ustanovení a to především při jeho sběru ve zvláště chráněných územích. Česnek medvědí sbíráme k využití jako léčivky vždy pouze mimo zvláště chráněná území a sběr provádíme šetrně k přírodě.

Možná záměna s konvalinkou

Často se uvádí, že medvědí česnek se snadno zamění za konvalinku, která je jedovatá. Tato záměna je možná v nekvetoucím stavu a proto při sběru sbíráme pouze rostliny, které dobře poznáme! Spolehlivě jej ale poznáte, pakliže list zlehka promnete mezi prsty – přesvědčí vás jemná česneková vůně. Více informací o možné záměně naleznete na stránce „

Upozornění na alergen:

Někteří lidé mohou být alergičtí na česnekové silice. Některé alergické reakce mohou být vážné, projevují se po požití česneku otokem hrdla nebo dýchacími potížemi, při kontaktu s pokožkou může dojít k jejímu podráždění a zarudnutí. Užívání česneku může vyvolat i vedlejší účinky – potíže dýchání, tělní zápach či krvácení. Nadměrné užívání česneku může vyvolat průjem a nadýmání, záněty ledvin.

Použití medvědího česneku:

Šťáva z listů se někdy používá jako hmyzí repelent. V minulosti se šťávy z česneku medvědího využívalo při dezinfekci v domácnostech.
Listy a stonky se nejčastěji konzumují brzy na jaře. Listy i stonky mají typickou česnekovou příchuť, jsou však méně aromatické než listy a stonky česneku setého. Česnek medvědí se užívá nejlépe čerstvý. Pro dlouhodobější užívání se vyrábí z česneku tinktura, nebo se listy nasekají a zmrazí. Časté je také uložení nasekaných nebo pomačkaných listů v oleji.

Použití v kuchyni

Medvědí česnek je nejlépe jíst za syrova. V kuchyni se ale používá všude tam, kde česnek setý a tedy tam, kde vynikne jeho jemná a zároveň pikantní chuť. Jednou z předností medvědího česneku je, že konzument pak není „tak moc cítit“.
Dává často do pomazánek, salátů, polévek, másla, dělá se z něj „špenát“ atd. Recepty s medvědím česnekem naleznete zde. Nejlepší je ho dávat nakrájený do již hotového jídla. Zachová si tak nejvíce prospěšných látek.

  Účinky česneku medvědího

Léčivé účinky medvědího česneku jsou známé velmi dlouho. Jedná se o jednu z nejznámějších rostlin lidového lékařství. Od účinků česneku setého se však trochu liší, je to dáno trochu jinými obsahovými látkami. Česnek medvědí, stejně jako ostatní druhy česneků (Allium), obsahuje silice se sirnými sloučeninami. Tyto silice působí na lidské tělo v mnoha směrech. Důležitá účinná látka, kterou v sobě medvědí česnek ukrývá je allicin. Zajímavostí je, že neporušené listy medvědího česneku obsahují pouze alliin. Až při porušení rostlinných buněk se tato látka změní (enzymaticky štěpí) na antibakteriální alicin, nositele charakteristické a nezapomenutelné vůně. Buňky rostliny se samozřejmě poškodí samotným žvýkáním při konzumaci, ale pro uchování této silice se právě díky této přeměně doporučuje lístečky česneku mixovat nebo nasekat na drobno. Allicin pomůže při chřipce, nachlazení, při respiračních problémech, angínách, průjmech, mírní tuberkulózu, potírá stafylokoky a streptokoky, zabíjí prvoky trichomony. Více o allicinu (též alicinu) na wikipedii.

Medvědí česnek je přírodním antibiotikem, antioxidantem a zdrojem vitaminu C ( 100 g česneku medvědího ukrývá kolem 150 mg vitamínu C). Za zmínku stojí také zajímavý obsah železa. Medvědí česnek dále obsahuje vitamíny – A, B1, B2, též obsahuje glykosid a hořčinu.

Česnek můžeme používat preventivně, bývá doporučován při jarních očistných kúrách.

Na medvědí česnek si dáme pozor, jsme-li alergičtí na allicin, trápí-li nás slabší žaludek, žlučník a slinivka břišní. Všeho moc škodí – užívejme jej tedy s mírou. Při menších dávkách lze česnek užívat po celý rok.

Medvědí česnek pomáhá:

• při nachlazení

• při onemocnění horních cest dýchacích

• při mykózách

• při vysokém krevním tlaku

• proti kornatění cév

• proti nadýmání, zácpě

• proti střevním parazitům

• proti závratím, úzkosti a nespavosti

• před vznikem krevních sraženin

• před vznikem rakovinového bujení

Léčivé účinky medvědího česneku:

• přírodní antibiotikum

• antioxidační

• antibakteriální

• baktericidní

• fungicidní

• upevňuje imunitu

• stimuluje tvorbu bílých krvinek

• působí projímavě a močopudně, čímž čistí ledviny a močový měchýř

• spolehlivě fungující antiklesativum až i stojativum

• má pozitivní vliv na činnost srdce a podporuje chuť k jídlu

• čistí tělo a játra od škodlivých látek

• pomáhá při revmatických bolestech

Medvědí česnek má obrovskou životadárnou sílu, která nás postaví na nohy.

Na medvědí česnek si dáme pozor, jsme-li alergičtí na allicin, trápí-li nás slabší žaludek, žlučník a slinivka břišní.
Všeho moc škodí – užívejme jej tedy s mírou.